Kótování

Kótování je velmi důležitou kapitolou. Nejde jen o to zakótovat všechny prvky, ale též o to, aby byl výkres přehledný a čitelný. To ovšem vyžaduje nejen znalosti, ale i určité zkušenosti.

 

Základní pojmy a pravidla

 

Kóta

Je číselná hodnota vyjádřená ve správných jednotkách (mm, stupně), určující velikost nebo polohu předmětu. Udává skutečnou velikost bez ohledu na měřítko. Nesmí být protnuta žádnou čarou!

• Funkční kóta – kóta rozměru, který je důležitý z hlediska funkce předmětu a záleží na jeho přesnosti.

• Nefunkční kóta – kóta rozměru, který není důležitý z hlediska funkce předmětu a na jehož přesnosti až tak nezáleží.

• Informativní kóta – je rozměr uvedený v oblých závorkách. většinou bývá odvozena z jiných rozměrů ( např. součtová kóta). Není určující ani pro výrobu ani pro kontrolu,

• pouze slouží k lepší informaci.

 

Kótovací čáry

Jsou rovnoběžné s kótovaným rozměrem a jsou ohraničeny hraničními šipkami (vnější, vnitřní – přednost dáváme vnitřním) nebo hraniční úsečkou (hraniční úsečka nahradila dříve používané tečky). Kótovací čáry se nesmí ztotožňovat s čarami obrysovými ani s osami. Kótovací čáry i kóty umisťujeme přednostně vně obrazu a kreslíme je tenkou čarou.

 

Pomocné čáry

Jsou vynášecí a odkazové a kreslí se tenkou čarou. Pokud možno nemají protínat kótovací čáry ani sebe navzájem. Vynášecí čáry se kreslí kolmé ke směru kótovaného prvku. Je-li nezbytné, mohou být kresleny šikmo, ale navzájem rovnoběžné, zde je kótovací čára rovnoběžná s kótovaným rozměrem).

 

Kreslení hraničních značek

Velikost hraniční značky je závislá na velikosti obrazu. Nemá být větší než je nezbytně nutné k přečtení výkresu. Úhel rozevření šipek má být mezi 15° až 90° tak, jak je patrno z obr. 35. Hraniční úsečky se kreslí pod sklonem 45°, jejich délka má být 2.5 až 5 mm.

 

Zapisování kót

Kóty se zapisují přiměřenou velikostí, aby byla zaručena čitelnost na výkrese. Opět by zde měl hrát roli cit. Pro studenty bez citu doporučujeme, aby na formáty A4 a A3 volili velikost kót 3,5 mm. Kóty se umisťují tak, aby je neprotínala žádná čára, event. je napíšeme na odkazovou čáru, kdyby hrozila jejich nečitelnost – viz obr. 36. Pokud by nějaká čára měla kótu protnout (pomocná, osa, šrafování, obrysová), musí v místě kóty přerušit. Kóta, která očividně neodpovídá nakreslené velikost, se podtrhává úsečkou tlustou čarou. pro vás jde jen o informaci, vám se jistě podobné nedopatření (např. chybné nakreslení délky nebo změna) stát nemůže.

 

Umisťování kót

Ve své podstatě existují dva způsoby zápisu kót. Měli bychom vždy používat jeden z nich, byť to ČSN 01 3130 doslovně neuvádí. 1. způsob – kóty se zapisují nad kótovací čáru přibližně do středu. Orientují se tak, aby byly čitelné zdola a zprava.

Poznámka: Nejčastějšími chybami je, že student neví, která strana je pravá a levá a kóty jsou střídavě čitelné zleva a zprava a pak, že kótu „namastí“ přímo na kótovací čáru a ne nad ni, čímž může dojít k znesnadnění čitelnosti kóty. 2. způsob – kóty se zapisují tak, aby byly čitelné zdola. Svislé a šikmé kótovací čáry se přitom přerušují a kóty se zapisují do přerušen. Při malém místě se umístí kóta na odkazovou čáru nebo se šipky umístí vně a kótovací čára se vynechá – viz obr. 40.

Při tomto druhém způsobu lze přerušovat i horizontální kótovací čáry a kóty psát do přerušení.